|
|
Pastva malých přežvýkavců v chráněných oblastech
Škatulárová, Jana
Závěrečná práce je zaměřena na problematiku využití malých přežvýkavců (ovcí a koz) k pastvě v chráněných oblastech. Je součástí dlouholetého výzkumu vlivu pastvy malých přežvýkavců v Národní přírodní rezervaci Mohelenská hadcová step. V rámci tohoto výzkumu proběhlo v roce 2022 etologické pozorování stáda ovcí na pastvině a odběr paseného a nepaseného porostu. Etologické snímkování se uskutečnilo 27. 5. (plocha č. 2), 5. 6. (plocha č. 3) a 29. 6. (plocha č. 5). Byly sledovány 4 aktivity (ležení, stání, chůze, pastva) od 4:00 hod. do 22:00 hod., v desetiminutových intervalech s určením, kde byly aktivity vykonávány. První den sledování byla nejfrekventovanější činností pastva (42,98 %), druhý den ležení (39,95 %), třetí den opět ležení (33,02 %). Nejvytíženějšími lokalitami byly čtverce, ve kterých se vyskytovaly stínící prvky. Získané výsledky etologického pozorování a odběru porostů mohou do budoucna posloužit k dosažení optimálního managementu pastvy v NPR Mohelenská hadcová step, což přispěje k zachování jejího typického rázu a k podpoře zdejších chráněných rostlin a živočichů.
|
|
|
Kompenzační opatření pro podporu populací volně žijícího hmyzu
Jor, Tomáš ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Kadlec, Tomáš (oponent)
Diverzita hmyzu a bezobratlých produkčních luk citelně poklesla za posledních padesát let. Je to především způsobeno přeměnou přirozených biotopů, odtržení lidí od půdy a radikální intenzifikací zemědělství. Oproti tradičním způsobům hospodářství a travní seče jsou dnes zemědělci díky moderní mechanizaci schopni posekat poměrně velké plochy lučních porostů ve velmi krátkém čase. To má za následek výrazný pokles heterogenity vegetace a s tím i spojené potravní nabídky pro většinu bezobratlých vázaných na tento typ ekosystémů. Ve snaze o potlačení následků těchto trendů byly v České republice zavedeny tzv. agro- enviromentální opatření (AEKO). V rámci této diplomové práce jsou představeny výsledky několikaleté studie, která hodnotí význam nesečených lučních pásů jako příklad podpůrného opatření pro bezobratlé trvalých travních porostů. Za tímto účelem bylo využito padacích pastí, žlutých misek, nárazových pastí a individuálních transektů, pomocí kterých byla sledována diverzita a biomasa na 21 produkčních loukách v oblasti Českého ráje. Statistické analýzy ukázaly jednoznačný positivní efekt pásů na diverzitu i biomasu studovaných bezobratlých. Mnohorozměrné analýzy ukázaly pozitivní efekt na složení společenstev všech studovaných skupin. Tím pádem je možné říct, že lokality s neposekanými pásy byly...
|
|
|
Coexistence of plant species in fragmented landscape
JANEČKOVÁ, Petra
Polopřirozené trávníky představují centra diverzity v současné krajině. Práce se zaměřila na různé efekty a procesy určující koexistenci rostlinných druhů na dvou různých škálách. V místním měřítku se zabývala vlivem managementu a hnojení ve vztahu k abiotickým gradientům a funkčním charakteristikám druhů. Na úrovni krajiny ovlivňuje rozšíření druhů také prostorové rozložení trávníků, hospodaření či funkční charakteristiky druhů. Rozložení rostlinné diverzity ve fragmentované krajině je modifikováno také podle dostupnosti vhodných biotopů a heterogenitou krajiny.
|
|
|
Řešení protierozní ochrany na modelovém povodí Jenín.
URBANOVÁ, Michaela
Cílem diplomové práce je posouzení a vyhodnocení účinků vodní eroze na zemědělsky využívaných pozemcích v povodí Jenínského potoku. V případě zvýšeného erozního nebezpečí má za úkol navrhnout protierozní opatření. V praktické části je uveden výpočet erozních smyvů pomocí Wischmeier-Smithovy rovnice. Tento výpočet prokázal nadlimitní erozní smyv přibližně na 60 % území. Z tohoto důvodu byly navrženy následující varianty protierozních opatření: varianta č. 1 - osevní postup s jednou meziplodinou, varianta č. 2 {--} osevní postup se dvěma meziplodinami a varianta č. 3 - delimitace kultur - převedení orné půdy na trvalý travní porost. Pro tato opatření byl vypočítán erozní smyv. Ve výsledcích jsou uvedeny výpočty a zhodnocení jednotlivých variant protierozních opatření. Závěrem je konečné zhodnocení všech výsledků ve vztahu k současnému zemědělskému využití území.
|
|
|
Stav půdního organického uhlíku a změny půdní organické hmoty na Novohradsku
BOROVKA, Jan
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení obsahu půdního organického uhlíku na Novohradsku. Půdní organický uhlík byl sledován v jeho stabilní (SOC) a labilní (WSOC) formě, dále byla sledována celková zásoba půdního organického uhlíku (Cpool). Tyto půdní parametry byly určovány v půdách z různých typů krajinného pokryvu (les, orná půda, trvalý travní porost) v zájmovém území tvořeném povodími Paseckého, Bedřichovského, Váčkového a Veverského potoka. Statisticky zpracovávána a následně porovnávána byla data získaná z let 2001, 2007 a 2014. Ze zjištěných výsledků je patrný vliv odlišného využívání území na množství půdního organického uhlíku. Obecně vyšší množství bylo prokázáno v půdách trvalých travních porostů a lesních půdách, nižší v půdách orných. Z porovnání časového vývoje je patrný trend nárůstu množství stabilní frakce půdního organického uhlíku ve všech kategoriích půdního pokryvu během celého sledovaného období. Opačný trend, tedy trend kontinuálního poklesu v průběhu celého sledovaného období ve všech kategoriích půdního pokryvu, vykazuje labilní frakce půdního organického uhlíku. Lze tedy konstatovat, že díky nižším ztrátám labilní frakce půdního organického uhlíku dochází k nárůstu zásoby stabilní frakce půdního organického uhlíku v lesních půdách, orných půdách i půdách trvalých travních porostů.
|
|
|
Influence of land cover and altitude on soilmoisturespatio-temporal variability
Šípek, Václav ; Hnilica, Jan ; Tesař, Miroslav
An understanding of spatial and temporal variation of soil moisture is essential for studying other hydrological, biological or chemical soil processes, such as water movement, microbial activity and biogeochemical cycling (Bruckner et al., 1999, Ridolfi et al., 2003). Although the world-wide total amount of water stored in the soil profile is negligible compared to ocean and glacier storages, it represents a crucial variable concerning the water resources and agricultural management. This is valid especially in the context of ongoing shift in climate. Soil water exhibits a tremendous heterogeneity in space and time (Gomez-Plaza et al., 2000). Therefore, spatial and temporal variations of soil moisture have always been the critical issue. The spatial variability is influenced by variety of factors encompassing the topographical effect on lateral water redistribution (Williams et al., 2003), radiation (Grayson et al., 1997, Geroy et al., 2011), soil texture and structure (Famiglietti et al., 1998, Pan and Peters-Lidard, 2008), vegetation (Teuling and Troch, 2005), climate (Lawrence and Hornberger, 2007), precipitation pattern (Keim et al., 2005) and antecedent soil moisture (Rosenbaum et al., 2012). The land use influence on the soil moisture content variation is of complex a character covering several above mentioned factors. However, it is determined namely by the different vegetation cover, which results in different rates of interception and transpiration. It also strongly influences the soil hydraulic properties, i.e. hydraulic conductivity and water retention characteristics (Zhou et al, 2008). Hence, the reaction of an area to a rainfall and also the temporal variability of the soil moisture content might be influenced by the present land cover. Nevertheless, the studies comparing the influence of several land covers in the longer periods are missing. This knowledge would be valuable especially in the context of extreme climatic events that are present nowadays. In central Europe, the period of major floods (1997, 2002, 2013) was followed by serious dry spells (2003, 2011–2012, 2015) (Trnka et al., 2015). This observed hydrological extremity raised the questions of sustainable water management. One of the possible management practices in consideration is represented by the land cover changes intended to hold more water in the landscape and simultaneously to attenuate the rainfall-runoff response. Moreover, previous studies have investigated that spatial and temporal variation of soil water under a certain land use type, and drawing significant research attention is lacking on the differences of dynamics of soil water conditions under different land use types. Thus, it is necessary to understand the comparisons of the dynamics of soil water conditions under different land use types (Niu et al., 2015) The main aim of the presented study is therefore to understand the soil moisture variability in the vegetation season under four different land covers (coniferous/deciduous forest, meadow, grassland). This analysis is conducted in five consecutive years, encompassing both dry and wet periods. The influence of altitude is also studied in the coniferous forest.
|
|
|
Metodiky studia vlivu pastvy na vegetaci
Hyklová, Lucie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Šlechtová, Anna (oponent)
Suché trávníky nacházející se na vápenitém podloží patří mezi mimořádně druhově bohaté a diverzifikované habitaty severní a střední Evropy. Většina suchých trávníků vznikla v minulosti zemědělskou činností člověka, a proto potřebuje k dlouhodobému udržování určitý typ managementu. V posledních desetiletích těchto habitatů plošně ubývá a z toho důvodu jsou na různých místech na světě zkoumány možnosti jejich obnovy a zachování. Na mnoha místech byla tradičním managementem pastva hospodářských zvířat a v dnešní době je často předmětem zkoumání. Cílem této rešeršní práce je srovnání metodik experimentů studujících vliv pastvy zvířat na vegetaci. Tyto experimenty se liší v metodice, ačkoli většinou mají stejný cíl - vysokou druhovou bohatost. Většina studií pochází z Velké Británie, Německa a států Severní Evropy. Průměrná délka experimentů je sedm let. Klíčová slova: trávník, pastva, management, obnova, metodika, druhová bohatost
|
|
| |
|
|
Aktuální stav půdní organické hmoty ve vybraných lokalitách Stropnicka
BOROVKA, Jan
Hlavním cílem bakalářské práce bylo, na základě odebraných vzorků půd, určit aktuální stav půdní organické hmoty (SOM) v subpovodích řeky Stropnice. SOM představuje hlavní zásobárnu uhlíku v půdě. Množství půdního organického uhlíku (SOC) bylo ve vzorcích měřeno pomocí přístroje FORMACSHT TOC/TN ANALYZER a pomocí přídavného modulu PRIMACSMCS (fa Skalar - CARBON Instruments s.r.o.). Hodnoty zjištěné za rok 2014 byly porovnány podle využití území (les, TTP, orná půda) a podle hloubky odběru (A: 0-15 cm, B: 15-30 cm, C: 30-45 cm). Dále byly tyto hodnoty porovnány s hodnotami z let 2001 a 2007. Největší obsah SOC byl zjištěn u svrchních vrstev lesních půd, menší obsah vykazovaly půdy travních porostů, nejméně obsahovaly orné půdy. Z časového hlediska je patrný úbytek SOC u všech kategorií využití území.
|
|
|
Obnova podhorské louky po ukončení hnojení
Královec, J. ; Prach, Karel
Po ukončení intenzivního hnojení podhorské louky došlo během několika let k podstatnému snížení produkce a k výrazné změně druhového složení cévnatých rostlin tak, že se přiblížili k nehnojeným kontrolám. Počet druhů ale rostl i na kontrolách. Zvýšil se také celkový počet druhů zaznamenaných na všech experimentálních plochách dohromady. Jednalo se zejména o luční druhy. Ukazuje se, že za určitých podmínek může dojít k poměrně rychlé spontánní obnově polopřirozených travních porostů, které byly intenzivně hnojeny, aniž by bylo třeba přistupovat k nákladným obnovným opatřením. Vzhledem k dosud malému počtu podobných studií je obtížné tyto podmínky blíže definovat. Je ale patrné, že k rychlé obnově přispívá přítomnost cílových, v tomto případě lučních druhů v okolní krajině, jejíž stav se navíc, zdá se, průběžně zlepšuje.
|
host ::
RSS.